Toulky Hornoplánskem

Na celkem sedmi zastaveních (Olšov, Žlábek, Myslivecké údolí, Pod Jelmem, Jelm, Maňava a Pernek) na vás dýchne duch staré doby… Doby, která je již dávno pryč…

1. OLŠOV (AU-WERK)

Osada Lužní závod byla hornická osada se třemi (1890), pěti (1921) obytnými domy a ostatními stavbami, nacházející se jihovýchodně od Žlábku. V Lužním závodě se nacházely šachty Schwarzenberských tuhových závodů: Moritz, stará Olšovská šachta č. 1, větrací šachta, nová Olšovská šachta vyzděná, těžební a umělá šachta. V roce 1912 byla ještě v provozu kutací jáma na Žlábku. Jako další pobočky vzkvétajících tuhových závodů byly zřízeny koncem roku 1897 cihelna a Pilařský provoz. Všechny závody spojovala úzkokolejná lokomotivní drážka, která vedla přes nejdelší dřevěný most v Čechách. Osada Lužní závod s přilehlým okolím měla v roce 1921 21 domů a 212 obyvatel. Dnes je osada pod hladinou Lipna. Posledním významným domem ze zatopené osady je Schwarzenberský poplužní dvůr.

2. ŽLÁBEK (RINDLES)

Obec je písemně uváděna již v roce 1445. U kaple uprostřed návsi ve stínu dvou lip stála studna. Ze studny si přiváděl každý sedlák vodu vlastním dřevěným potrubím. Studna byla vyzděná, obroubena trámky a byla zastřešena. To vše bylo uděláno proto, aby voda nebyla znečišťována dobytkem, od husí a aby do ní nepadalo listí. V roce 1930 zde bylo 21 domů a 206 obyvatel, dnes zde žije 5 stálých obyvatel a je zde několik rekreačních objektů.

3. MYSLIVECKÉ ÚDOLÍ (JÄGERTAL)

Myslivecké údolí bylo součástí osady Olšina a leží mezi Žlábkem a Hodňovem. První zmínka o obci Olšina je z roku 1458. Nachází se zde Bašta č. p. 329. Tato rybářská bašta byla postavena zhruba v polovině 15. století a dnešní podobu lze datovat zřejmě do období 18. století. Jedná se o kulturní památku zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Bašta leží u stejnojmenného rybníku Olšina, založeného na počátku 15. století. Rybník Olšina o výměře 138 hektarů s nadmořskou výškou 731 m je nejvýše položeným a nejstarším chovným rybníkem v Čechách.

4. STARÁ HUŤ (ALTHÜTTEN)

Osada vznikla jako součást sklářské huti. Stará Huť je pravděpodobně nejstarší sklářská huť v Čechách. Po zrušení sklářské huti je v urbářích z roku 1445 uváděna jako selská vesnice s 5 usedlými, která spadala pod obec Hodňov. V roce 1930 zde stálo 8 usedlostí s 79 obyvateli. Některé selské rody zde žily v mužské linii přes 200 let na stejném statku. Pro romantickou polohu s překrásným výhledem se místo nazývá Malé nebe či Nebíčko. Jediným dochovaným stavením je opravená kaplička se zvoničkou.

5. JELM (MELM)

V urbáři z roku 1445 je vesnice označena jako „Gelm“. V roce 1900 měla obec 16 domů a 146 obyvatel. Dnes jsou zde 2 původní domy a na místě vznikají nové. V osadě žije 7 stálých obyvatel. V Jelmu se držel starý německý zvyk tzv. „sýrová neděle“. Po svátku Tří králů byla předávána správa vesnice bez jakýchkoliv voleb na sousední dům. Představený měl za povinnost vést účty vesnice a zastupovat ji při různých příležitostech. Po roce byla ve stejný čas správa předána na další dům. Louky v údolí pod Jelmem jsou v zimních měsících upravovány pro běžecké lyžování.

6. MAŇAVA (DEUTSCH HAIDL)

Jméno vesnice je uváděno v urbářích v roce 1445 jako „Maniawa Theutunicalis“. V roce 1581 „Deutsch – Haidl“ a v českém urbáři z roku 1562 Bairisch Haidl. V daňovém svitku v roce 1653 „Deutschhaydl“ s deseti usedlými. V roce 1930 měla Maňava 25 domů a 196 obyvatel. Dochovaly se pouze 4 původní domy. V osadě žije 15 stálých obyvatel. Z tohoto místa je nejhezčí pohled na hraniční hory masivu Smrčiny. Na rakouské straně se nachází největší ski areál v této oblasti Hochficht.

7. PERNEK (PERNECK)

První zmínka o obci je z roku 1445. Název Perneck pochází z německého výrazu Bäreneck (Medvědí kout). K Perneku patřily připojené osady Maňava (Deutsch Haidl), Pihlov (Pichlern), Hory (Spitzenberg) a od roku 1785 i poněkud vzdálenější Bližší Lhota (Vorderstift) a další Lhota (Hinterstift). V roce 1930 měl Pernek 53 domů a 391 obyvatel. Dnes má 52 obyvatel. Od roku 1995 je Pernek Vesnickou památkovou zónou. Jedná se o středověkou pravidelně vytyčenou lánovou ves, kterou tvořila pouze ve svahu položená obdélná náves, ze dvou delších stran obestavěná řadami zděných usedlostí s branami. Na jejich dvory navazovaly rovněž zcela pravidelné rovnoběžné pásy polí – lány. Dochoval se tu jeden z nejcenějších souborů hornorakouských zděných domů z konce 18. století a začátku 19. století. Dvouposchoďový dvorec č. 15 má od roku 1836 na své fasádě empírové prvky. Je zde krásný výhled na Plechý (1378 m.n.m.), nejvyšší horu české části Šumavy. Pod Plechým se nachází Plešné jezero – ledovcového původu.

MAPA